Terza rima je báseň italského původu složená z tercetů tkaných do složitého rýmového schématu.

Pravidla Terza Rima Formu,

konec-slovo na druhém řádku v jeden tercet dodává říkanka pro první a třetí řádky v následující tercet. Schéma rýmu (aba, bcb, cdc, ded) tedy pokračuje až do konečné stanzy nebo řádku.

Terza rima se obvykle píše v jambické linii a v angličtině, nejčastěji v jambickém pentametru. Pokud je zvolena jiná délka čáry, například tetrametr, měly by mít čáry stejnou délku. Počet řádků, které může mít báseň složená v terza rima, není omezen.

Historie Terza Rima Formu,

terza rima byl vynalezen italský básník Dante Alighieri v na konci třináctého století se struktura jeho tři části epické básně Božská Komedie. Dante se rozhodl konci každého zpěvu Božské Komedie s jediný řádek, který dokončí rým schéma s koncem slova druhého řádku předchozího tercet.

možná se vyvinula z tercetů nalezených ve verších provensálských trubadúrů, kteří byli velmi obdivováni Dante, tripartitní stanza pravděpodobně symbolizuje Nejsvětější Trojici. Brzy nadšence terza rima, včetně italských básníků Boccaccio a Petrarca, byli především zájem o sjednocující účinky formě

Čtrnáctého století anglický básník Geoffrey Chaucer představil terza rima do Anglie s jeho báseň „Stížnosti na jeho Paní,“ zatímco Thomas Wyatt je připočítán s popularizovat jeho použití v anglickém jazyce prostřednictvím jeho překladů a původních děl. Později, anglické Romantické básníky experimentoval s formou, včetně Lord Byron a Percy Bysshe Shelley, jehož „Óda na Západní Vítr“ je příkladem toho, co se někdy nazývá „terza rima sonet“, ve kterém poslední sloce přichází ve formě dvojverší. Chytrá směs poetických technik, báseň je série pěti sonetů terza rima.

příklady dvacátého století terza rima přicházejí ve dvou různých formách: básníci, kteří psali ve formě, a učenci a básníci, kteří přeložili Danteho. Ti, kteří psali v terza rima, obvykle používají blízké a šikmé rýmy, jako anglický jazyk, i když syntakticky docela všestranný, je rým chudý. „Jachty“ od Williama Carlose Williamse a „seznámení s nocí“ od Roberta Frosta jsou dva příklady. Novější díla napsaná v terza rima zahrnují“ the Sow „od Sylvie Plath a eponymní“ Terza Rima “ od Adrienne Rich.

Zatímco tam jsou téměř jako mnoho překlady Dante jako jsou cantos v jeho mistrovské dílo, na otázku, jak reprodukovat složité rýmové schéma terza rima—a sice, reprodukci bohatých rýmů možností, které nabízí italský jazyk—byl hlavním problémem pro překladatele. John Ciardi rozhodl se týkají jeho překlad s věrnou vykreslování terza rima rýmové schéma; myslel si, že takové gesto by bylo „katastrofou.“Robert Pinsky zvolil jiný přístup ve svém překladu Inferno, zaměstnává terza rima, která se rýmovala, pokud je to možné, a používá blízké a šikmé rýmy v místech, kde se rým může zdát vynucený, a vytváří to, co nazval „věrohodnou terza rima v čitelné angličtině.“

Přečtěte si více básní v terza rima