V 751 druhé Abbassid Chalífy, Abu Ja ‚ far Al-Mansur, založil město Bagdád. Tam založil palácovou knihovnu, která se podle některých zdrojů vyvinula do domu moudrosti. Podle těchto zdrojů byla knihovna původně týká překládání a konzervování perských děl, první z Pahlavi (Střední perština), pak z Syriac a nakonec řečtině a Sanskrtu. Jeden standardní pohled se setkal v článku na Wikipedii, ze kterého cituji:

„Dům Moudrosti se choval jako společnost založil Abbasid kalifové Harun al-Rašíd a jeho syn al-Ma‘ mun, který vládl od 813-833 CE. Umístěný v Bagdádu od 9. do 13. století, mnoho z nejvíce učených muslimských učenců bylo součástí tohoto vynikajícího výzkumného a vzdělávacího institutu. Za vlády al-Ma ‚ mun, observatoří byly zřízeny, a Dům byl bezkonkurenční centrum pro studium humanitní vědy a pro vědy, včetně matematiky, astronomie, medicína, chemie, zoologie a geografie. Kreslení na perské, Indické a řecké texty—včetně těch, Pythagoras, Platón, Aristoteles, Hippokrates, Euclid, Plótínos, Galen, Sushruta, Charaka, Aryabhata navrhl a Brahmagupta—učenci nashromáždil velkou sbírku poznatků ve světě, a postavil na něm přes jejich vlastní objevy. Bagdád byl známý jako nejbohatší město na světě a centrum intelektuálního rozvoje té doby, a měl více než milion obyvatel, největší ve své době.Velcí učenci Domu Moudrosti součástí Al-Khawarizmi, „otec“ algebry, který vezme si jeho jméno od jeho knize Kitab al-Jabr“ (Wikipedia článek o Dům Moudrosti, přístupné 12-01-2008).

v roce 2014 jsem četl řecké myšlení Dimitriho Gutase, arabskou kulturu. Graeco-arabský překlad hnutí v Bagdádu a brzy ‚ Abbasid společnost (2nd-4th/8th-10th století.) (1998). V této knize gutas představil výrazně odlišný pohled na bayt al-hikma, nebo dům moudrosti. Z jeho shrnutí na téma (s. 58-60) cituji:

„To je vše podstatné a spolehlivé důkazy, které máme, a to umožňuje pouze následující rekonstrukce povaze a funkci bayt al-hikma: To byla knihovna, s největší pravděpodobností založena jako ‚úřad‘ pod al Mansur, část ‚Abbasid správy podle vzoru, že na Sasanians. Jeho primární funkcí bylo ubytovat jak činnost, tak výsledky překladů Sasanských dějin a kultury z perštiny do arabštiny. Jako takový byli najati překladatelé schopní tuto funkci vykonávat, stejně jako pojiva knih pro uchování knih. . . To byla jeho funkce v Sasanských dobách a zůstala jí po celou dobu Harun ar-Rasid, tj. Podle al-Ma ‚ mun zdá se, že získal další funkci související s astrononomical a matematických činností; alespoň to je to, co jména spojená s bayt al-hikma během tohoto období by znamenalo. Nemáme, nicméně, žádné konkrétní informace o tom, co tyto činnosti ve skutečnosti byly; dalo by se hádat pouze výzkum a studium, protože žádný z uvedených lidí nebyl ve skutečnosti překladatelem. Al-Ma ‚ mun nové racionální ideologické směry, diskutované v kapitole 4, by vysvětlit další funkce knihovny během jeho vlády.

“ to je vše, co můžeme bezpečně říci o bayt al-hikma. Nemáme absolutně žádné důkazy pro jakýkoli jiný druh činnosti. Rozhodně to nebylo centrum pro překlad řeckých děl do arabštiny; hnutí Graeco-arabský překlad byl zcela nesouvisí s některou z činností bayt-al-hikma. Mezi desítkami zpráv o překladu řeckých děl do arabštiny, které máme, není ani jedna, která by zmiňovala bayt-al-hikmu. To je v kontrastu s odkazy na překlady z perštiny; máme několik takových odkazů a přesto dva z nich, a to jak v Fihrist, uvedený výše, se zmínit bayt al-hikma. Nejúžasnější je, že první zpráva o překladatelském hnutí samotného velkého Hunayna to nezmiňuje. Ze stejného důvodu, knihovna nebyla ta, která ukládala, jako součást svého poslání, řecké rukopisy. Hunayn zmiňuje úsilí, které vynaložil při hledání řeckých rukopisů, a znovu se nezmiňuje o tom, že je hledal přímo pod nosem v Bayt al-hikma v Bagdádu (srov. kapitola 7.4). Ibn–Nadim, který tvrdí, že jeho Himyarite a Etiopských rukopisů pochází z al-Ma ‚ mun knihovny, říká, že nic takového, když popisuje různé druhy řecké psaní.

„bayt al-hikma byl jistě také není „academy“ pro výuku starověké vědy, jak byly přeloženy; taková pošetilá myšlenka ani nenapadlo autoři podvržené zprávy o přenosu výuku těchto věd, že máme (popsáno v chater 4.2). Nakonec to nebylo „konferenční“ centrum pro setkání učenců ani pod sponzorstvím al-Ma ‚ Muna. Al-Ma ‚ mun, samozřejmě (a všechny brzy ‚Abbasid kalifové), pořádala odborné konference nebo spíše setkání, ale ne v knihovně; takové gauche sociální chování ze strany Kalifa by bylo nemyslitelné. Sezení (magalis) se konaly v rezidence kalifů, když chalífů byli přítomni, nebo v soukromé rezidence jinak, jak četné popisy z nich, že máme uveďte (pro jeden hostitelem al-Ma-mun viz kapitola 4.3).

„to, Co bayt al-hikma udělal pro Řecko-arabský překlad pohyb, nicméně, je podporovat prostředí, ve kterém by to mohlo být jak požadoval, a pak se provádí úspěšně. Pokud opravdu bayt al-hikma byl ‚Abbasid správní úřad, pak to institucionalizované Pahlavi do arabštiny překlad kultury. To znamená, že všechny činnosti předpokládané nebo navrhl tento kultury—Zorastrian ideologie oživení starých Avestan textů prostřednictvím (re-) překlady řeckých děl a vším, co to znamená—může být provedena jako semi-oficiální činnosti, nebo alespoň jako spojováno s oficiální politikou. Četné překlady z řečtiny, které byly objednány Barmakidy, například by mělo být vidět v tomto světle. Příklad, který dali kalifové a nejvyšší Administrátoři, přirozeně následovali ostatní nižší hodnosti, státní úředníci i soukromé osoby. Jakmile je realizována existence tohoto dalšího úředníka—i když nepřímo—sankce za Graeco-Arabské překlady, původ a rychlé šíření hnutí v raných Abbasidských dobách je lépe pochopeno.“

předpokládá se, že dům moudrosti vzkvétal, dokud nebyl zničen Mongoly při vyplenění Bagdádu v roce 1258.

(tato položka byla naposledy revidována dne 05-02-2014.)