Charakter deviceEdit

V Hermana Melvilla Moby Dick (1956), Ismael (Richard Basehart) vypráví příběh, a on někdy komentáře na akci v voice-over jako Joe Gillis (William Holden) v Sunset Boulevard (1950) a Erik Erikson (William Holden) v Padělaných Zrádce (1962); dospělý Pip (John Mills) v Velká Očekávání (1946) a Michael York v roce 1974 televizní remake.

technika Voice-over se také používá k tomu, aby animovaným postavám daly hlasy a osobnosti. Mezi pozoruhodné a všestranné hlasové herce patří Mel Blanc, Daws Butler, Don Messick, Paul Frees a June Foray.

charakterizační techniky v hlasových přenosech se používají k tomu, aby osobnosti a hlas dali fiktivním postavám. Tam byl nějaký spor s charactering techniky v hlasové přenosy, zejména s bílým rádio baviči, kteří by napodobovat černé řeči vzory. Rádio made této rasové výsměch snazší se dostat pryč s, protože to byl non-konfrontační platforma svobodně vyjádřit cokoliv vysílání našel fit. Stalo se také ideálním prostředkem pro hlasové zosobnění. Charakterizace byla vždy populární v kultuře a ve všech formách médií. V pozdních 1920, rádio začalo bloudit od zpravodajství výhradně o muzikálech a sportovních akcích; místo toho, rádio začalo vytvářet sériové talk show, stejně jako pořady s fiktivními dějovými liniemi. Technika charakterizace může být kreativním výstupem pro rozšíření filmu a rádia, ale musí být provedena pečlivě.

Kreativní deviceEdit

Ve filmu, filmař místech zvukem lidský hlas (nebo hlasy) přes obrazy zobrazené na obrazovce, které mohou nebo nemusí být spojené s slova, která jsou mluvené. V důsledku toho se někdy používají hlasové přenosy k vytvoření ironického kontrapunktu. Někdy to mohou být také náhodné hlasy, které nejsou přímo spojeny s lidmi viděnými na obrazovce. V fikce, voice-over je často postava odráží na jeho nebo její minulosti, nebo osobou, externí příběhu, který obvykle má podrobnější znalosti z událostí ve filmu, než ostatní postavy.

hlasové nahrávky se často používají k vytvoření efektu vyprávění postavou / vševědoucím vypravěčem. Například, u obvyklých podezřelých, postava Rogera „verbálního“ Kint má hlasové segmenty, když líčí podrobnosti o zločinu. Klasické hlasové přenosy v historii kina lze slyšet v Citizen Kane a The Naked City.

Někdy, voice-over může být použit k podpoře kontinuity v upravených verzí filmů, aby diváci získat lepší pochopení toho, co se odehrálo mezi scény. Stalo se tak, když se ukázalo, že film Joan z Arku (1948) s Ingrid Bergmanovou v hlavní roli byl daleko od očekávaného a kritického zásahu a byl upraven ze 145 minut na 100 minut pro svůj druhý běh v divadlech. Upravená verze, která kolovala pro let, používá vyprávění, aby zakrýt skutečnost, že velké kusy filmu byl řez ven. V celovečerní verzi, obnovené v roce 1998 a vydané na DVD v roce 2004, je hlasové vyprávění slyšet až na začátku filmu.

Film noir je spojen zejména s technikou voice-over. Zlatý věk vyprávění první osoby byl během 40. let. Film noir obvykle používal mužské hlasové vyprávění, ale existuje několik vzácných ženských hlasových nahrávek.

v rádiu jsou hlasové přenosy nedílnou součástí tvorby rozhlasového programu. Hlasový umělec může být použit k připomenutí posluchačům názvu stanice nebo jako znaky pro zlepšení nebo rozvoj obsahu show. Během 1980, Britská vysílání Steve Wright a Kenny Everett používá voice-over umělců k vytvoření virtuální „četa“, nebo studio posádky, kteří se podíleli na programech. Předpokládá se, že tento princip byl ve hře dlouho před tím časem. Americký rozhlasový vysílatel Howard Stern také použil hlasové přenosy tímto způsobem.

vzdělávací nebo popisné zařízeníedit

voice-over má mnoho aplikací v non-fiction stejně. Televizní zpravodajství je často prezentována jako série videoklipů z ničím novým událostem, s voice-over, reportéři popisující význam scény prezentuje; tyto se střídají s rovnými video zpravodajství kotvy popisující příběhy, pro které video se nezobrazí.

televizní sítě, jako je History Channel a Discovery Channel, rozsáhle využívají hlasové přenosy. Na NBC, televizní show začínající znovu použila Sylvii Villagranovou jako hlasovou vypravěčku k vyprávění příběhu.

živé sportovní přenosy jsou obvykle zobrazeny jako rozsáhlé hlasové přenosy sportovními komentátory přes video ze Sportovní události.

Hra ukazuje dříve provedeny rozsáhlé využití hlasové přenosy představit soutěžící a popisu k dispozici nebo uděleny ceny, ale tato technika se snížil, jak ukazuje, se přesunuli směrem k převážně peněžní ceny. Mezi nejplodnější patřili Don Pardo, Johnny Olson, John Harlan, Jay Stewart, Gene Wood a Johnny Gilbert.

hlasový komentář předního kritika, historika nebo samotného produkčního personálu je často prominentním rysem vydání celovečerních filmů nebo dokumentů na DVD.

Komerční zařízeníedit

komerční využití voice-over v televizní reklamě je populární od začátku rozhlasového vysílání.

V prvních letech, než efektivní zvukové nahrávání a míchání, oznámení byly vyrobeny „žít“ a na-jednou ve studiu s celou obsazení, posádky, a, obvykle, orchestr. Firemní sponzor najal producenta, který najal spisovatele a hlasové herce, aby hráli komedii nebo drama.

Výrobci často používají výrazný hlas, aby jim pomohla s značky zpráv, často udržení talentů dlouhodobé exkluzivní smlouvy.

průmysl se velmi rychle rozšířil s příchodem televize v padesátých letech a věk vysoce vyráběných sériových rozhlasových pořadů skončil. Schopnost nahrávat vysoce kvalitní zvuk na magnetickou pásku také vytvořila příležitosti. Digitální nahrávání, díky šíření počítačů, smartphonů (iOS a Android 5.0+), speciální nahrávací zařízení, levné nebo bezplatné nahrávání a editace software a USB mikrofony přiměřené kvality, a rostoucí využívání domácích studiích, revoluci v průmyslu.

průmysl nahrávání zvuku používá termín „přítomnost“ jako standard kvalitního hlasového přenosu a používá se zejména pro komerční účely. Termín „přítomnost“ měří legitimitu toho, jak hlas zní, konkrétně jeden z hlasu. Pokroky v technologii pro záznam zvuku pomohly hlasové přenosy dosáhnout tohoto standardu. Tyto technologické pokroky stále více snižují “ hluk systému…a tím se zmenší vzdálenost vnímaná mezi objektem a jeho reprezentací.“

Překladeditovat

V některých zemích, jako je Rusko, Ukrajina a Polsko, voice-over poskytována umělec se běžně používá na televizní programy jako jazyková lokalizace technika, jako alternativa k plné dub lokalizace.

v Bulharsku je také běžné vícenásobné hlasové ovládání, ale každý film (nebo epizoda) je obvykle vyjádřen třemi až šesti herci. Hlasoví umělci se snaží přizpůsobit původnímu hlasu a zachovat intonaci. Hlavním důvodem pro použití tohoto typu překladu je, že na rozdíl od synchronizován hlas překlad, to trvá relativně krátkou dobu, aby produkovat, protože není třeba synchronizovat s hlasy charakteru pohyby rtů, který je kompenzován uklidnil původní audio. Když se ve filmu po nějakou dobu nemluví, objeví se původní zvuk. V poslední době, jako další filmy jsou distribuovány se samostatnou hlas a zvuky a hudební skladby, některé voice-over překlady v Bulharsku jsou vyráběny pouze ztišili hlas sledovat, tímto způsobem nemají vliv na jiné zvuky. Jeden herec vždy přečte jména překladatelského štábu nad koncovými kredity show (s výjimkou případů, kdy je dialog nad kredity).