litevština (lietuvių kalba) patří k Baltské větvi Indo-Evropská jazyková rodina. V Litvě mluví 2,8 milionu lidí. Kromě Litvy se mluví v Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Kanadě a USA. Celosvětová populace litevských mluvčích se odhaduje na přibližně 3 miliony (Ethnologue).

nejbližší příbuzný litevštiny je Lotyština, ale oba jazyky nejsou vzájemně srozumitelné. Předpokládá se, že se oba vyvinuli z hypotetického společného předka zvaného Proto-Balto-Slovanský. To je předpokládal, že začali split začíná kolem roku 800 našeho letopočtu, a že tam byla dlouhá období, kdy litevské a lotyšské byly dvě nářečí jednoho jazyka, dokud případně jak pozdní jako 16-17. století, když se konečně ukázal jako dva různé jazyky.

Oba litevské a lotyšské si zachovaly mnoho funkcí, z Proto-Indo-Evropské, a to zejména v jejich podstatné jméno systémy. Ze dvou jazyků, litevština je konzervativnější, zachoval si archaičtější formy než Lotyština. Tyto rysy byly doloženy pouze v zaniklých indoevropských jazycích. Z tohoto důvodu byla Litva pečlivě studována učenci indoevropské lingvistiky.

Status

litevština je úředním jazykem Litvy od roku 1918. Dnes je jedním z úředních jazyků Evropské unie. Podle CIA World Factbook z roku 2017 se litevštinou mluví v Litvě 84% z 2,8 milionu obyvatel země. Mezi další mluvené jazyky patří polština, ruština a běloruština. Tam je docela rozšířený diaspory s litevskou mluvený v emigrantských komunitách v Argentině, Austrálii, Brazílii, Kanadě, Dánsku, Estonsku, Francii, Německo, Island, Irsko, Norsko, Rusko, Španělsko, Švédsko, Spojené Království, Spojené Státy, Uruguay. Jeden odhad (Wikipedia) odhaduje celkový počet litevských mluvčích na celém světě na 3,2 milionu.

Když Litva v roce 1991 získala nezávislost na bývalém Sovětském svazu, začalo se opět objevovat velké množství publikací v litevštině. Dnes, existuje prosperující vydavatelský průmysl, stejně jako televizní a rozhlasové vysílání v litevštině.

Nářečí

litevština je rozdělena do několika různých nářečních oblastí, které nemají vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti. Standardní Litevský je založen na Aukštaitian (Highland Litevský) učil ve školách.

struktura

Zvukový systém

Většina slov v litevštině končí samohláskou nebo .

samohlásky

Litevský samohláskový systém je charakterizován délkou samohlásky, která mění význam slova. In addition, Lithuanian has the diphthongs /ai, ei, ui, oi, au, eu, ie, uo/.

Close	I, i:		ʊ, u:
Mid	e, e:		ɔ, o:
Open	æ,ɛ	ɐ, a:

Souhlásek

litevština má 23 souhláska fonémy, tj. zvuky, které rozlišují význam slova. Všechny souhlásky mohou být nepalatalizovány nebo palatalizovány, tj. vyslovovány s čepelí jazyka zvednutou směrem ke střeše úst(tvrdé patro). Palatalizace rozlišuje význam slova.

Jedním charakteristickým rysem litevského (nebyl nalezen v lotyština) je kontrast mezi palatalized a non-palatalized souhlásky před zadní samohlásky. Před předními samohláskami je palatalizace automatická. Další kontrast, který se projevuje ve všech zastávkách. africates a fricatives, je mezi neznělým a vyjádřeným.

					Post-alveolar
Stops	voiceless	p		t			k
	voiced	b		d			g
Fricatives	voiceless		f	s	ʃ		x
	voiced			z	ʒ		ɣ
Affricates	voiceless			ts	tʃ
	voiced			dz	dʒ
Nasals		m		n
Laterals				l
Rhotic (flap)				r
Semivowels		w				j

• v, x, ɣ vyskytují se pouze v přejatých slov
• ʃ = sh v obchodě
• x = podobné německé výslovnosti ch v Bach
• ɣ nemá žádný ekvivalent v angličtině
• ʒ = s v vize
• tʃ = ch v nasekáme
• dʒ = j v práci
• j = y v v

Napětí

Stres může spadnout na jakémkoli slabice ve slově. V ortografii není obvykle označen. Některé slovníky a gramatiky však označují stres vážným přízvukem.

litevština má pitch přízvuk systém, že byly zachovány z Proto-Indo-Evropské. Rozteč samohlásky rozlišuje význam slov. Tóny se vyskytují v dlouhých samohláskách a dvojhláskách. Oni ar nejsou označeny v pravopisu, s výjimkou slovníků a gramatik. Klesající tón je označen akutním přízvukem a stoupající tón s vlnovkou nad samohláskou.

Gramatika

litevština je bohatě skloňovaný jazyk, který má zachovány některé komplexní morfologie svých předků, Proto-Indo-Evropské.

podstatná jména

• podstatná jména jsou označena pro pohlaví, číslo a případ, které jsou spojeny do jednoho konce.
• existují dvě pohlaví: mužský a ženský, s několika kastrovanými podstatnými jmény.
• existují tři čísla: singulární, duální a množné číslo.
• Podstatná jména mají sedm případů: jmenovaný, genitiv, dative, akuzativ, instrumentál, lokál, vokativ.
• existuje pět deklinací.
• nejsou žádné články.

adjektiva

• adjektiva mohou být definitivní nebo neurčitá. Souhlasí v případě, pohlaví a číslo s podstatnými jmény, které upravují.
• kvalitativní adjektiva mají základní, srovnávací a superlativní formy.
• přídavná jména mají tři deklinace.

Zájmena

• jsou osobní, přivlastňovací, ukazovací, zvratná, reciproční, tázací-relativní, neurčitá a záporná zájmena
• Osobní zájmena rozlišit pohlaví ve třetí osobě jednotného a množného čísla.

slovesa

litevská slovesa se skládají z kmene plus přípony. Slovesa jsou charakterizována následujícími rysy:

• tři konjugace
• tři osoby s různými formami v 1. a 2. osoby v sg. a pl., a obyčejná forma ve 3. osobě pro oba singulární a množné číslo
• tři časy: přítomný, minulý a budoucí
• několik modifikací formy: dokonavý, nedokonavý, progresivní, iterativní, a počáteční
• čtyři nálady: orientační, imperativ, kondicionál, konjunktiv
• aktivní a pasivní participia, která může být vytvořena ze všech časů
• několik forem gerundium
• litva je pro-drop language, tj., zájmena jsou obvykle vynechána, protože slovesná forma obsahuje informace o osobě a čísle.
• jedna sada slovesných zakončení se používá, když předměty hlavních a podřízených klauzulí odkazují na stejnou osobu, a další sada, když odkazují na různé lidi.

slovosled

neutrální slovosled v litevských větách je předmět-sloveso-objekt. Jsou však možné i jiné pořadí slov, protože případy označují funkci slov ve větě. Změny v pořadí slov naznačují posuny důrazu.

slovní zásoba

litevština je jedním z nejkonzervativnějších moderních indoevropských jazyků. Dokonce si zachovala některá slova, která jsou totožná nebo jsou velmi podobná jejich protějškům v sanskrtu, např.,

Lithuanian	Sanskrit	English
sūnus	sūnus	‘son’
vilkas	vrkas	‘wolf’

The basic vocabulary is inherently Lithuanian. The main mechanisms of word formation are prefixation, suffixation and compounding. There are many words that were borrowed over time, e.g., stiklas‘ sklo ‚z ruského steklo; muilas‘ mýdlo ‚z ruského mylo; reklama‘ reklama ‚ z ruského reklamou. Litevština si také vypůjčila řadu mezinárodních slov, např. telefonas, radijas, televizijas. Od nezávislosti v roce 1991 nahradila angličtina ruštinu jako zdroj vypůjčených slov.

níže jsou uvedena základní slova a fráze v litevštině.

Hello	Labas,
Good bye	Viso gero, su diev
Please.	Prašau
Thank you.	Ačiū, dėkui
Sorry.	Atsiprašau
Yes.	Taip
No.	Ne
Man	Vyras, žmogus
Woman	Moteris

Below are the Lithuanian numerals 1-10.

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
vienas	zbarvení	trys	keturi	penki	šesi	septyni	aštuoni	devyni	dešimt

Psaní

litevština, spolu s všechny Baltské jazyky, byl poprvé zapsán relativně pozdě, v jeho existenci jako samostatného jazyka. Některé zdroje naznačují, že první důkazy o písemných záznamech v litevštině se objevily v první polovině 16. století, kdy byla zavedena první abeceda. V roce 1547 Martynas Mažvydas sestavil a vydal první tištěnou litevskou knihu. Úroveň gramotnosti mezi Litevci zůstala nízká po celé 18. století. Mezi lety 1864 a 1904 byl navíc zakázán tisk a výuka litevštiny a používání cyrilice bylo nařízeno carskou vládou Ruska. Po zrušení zákazu v roce 1904 došlo k oživení litevské literatury. Od roku 1918 do roku 1940 byla Litva nezávislá a literatura vzkvétala. Poté, co se země v roce 1991 osamostatnila od Ruska, začala litevská literatura opět vzkvétat.
Moderní litevština je psána s upravenou římskou abecedou sestávající z 32 písmen.

Ą ą

B

C c

D d

Č č

E E

Ę ę

Ė ė

F f

G

H h

Į į

Y y

J

K K

L L

N n

O O

P p

R

Y y

Š Š

T

U U

Ų ų

Ū ū

V. v.

Z Z

Ž ž

• ą, ę, į, ų, ū představují dlouhé samohlásky
• č = ch v nasekáme a , š = sh v obchod a ž = s v vize

• Palatalization před zadní samohlásky se vyznačuje samohláska i, která nemá žádnou fonetickou hodnotu. Protože souhlásky jsou automaticky palatalizovány před předními samohláskami, nemají žádné zvláštní označení pro palatalizaci.

podívejte se na Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv v litevštině.

1 Straipsnis
Visi žmonės gimsta laisvi ir lygūs savo orumu ir teisėmis. Jiems suteiktas protas ir sąžine ir jie turi elgtis vienas Kito atžvilgiu kaip broliai.

Článek 1
všechny lidské bytosti se rodí svobodné a rovnocenné v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by vůči sobě jednat v duchu bratrství.