Lamprey
Lamprey, některý z asi 43 druhů primitivních rybovitých Bezobratlých umístěných s hagfishes ve třídě Agnatha. Lampreys patří do čeledi Petromyzonidae. Žijí v pobřežních a sladkých vodách a nacházejí se v mírných oblastech po celém světě, s výjimkou Afriky. Zvířata bez šupin se pohybují od 15 do 100 centimetrů (6 až 40 palců). Mají dobře vyvinuté oči, jednu nebo dvě hřbetní ploutve, ocasní ploutev, jednu nosní dírku na hlavě a sedm žábrových otvorů na každé straně těla. Stejně jako hagfishes postrádají kosti, čelisti a spárované ploutve. Kostra lamprey se skládá z chrupavky; ústa je kulatá sací clona opatřená nadrženými zuby.
Lampreys začínají život jako hrabavé Sladkovodní larvy (ammocoetes). V této fázi jsou bezzubé, mají rudimentární oči a živí se mikroorganismy. Po několika letech, oni transformovat do dospělých a obvykle pohybovat do moře začít parazitní život, připojení na ryby do úst a krmení na krvi a tkáních hostitele. Pro reprodukci se lampreys vrátí do sladké vody, postaví hnízdo ,pak se rozmnožují (položí vajíčka) a zemřou.
ne všichni lampreys tráví čas v moři. Některé jsou uzavřené a zůstávají ve sladké vodě. Pozoruhodným příkladem je vnitrozemská rasa mořského lamprey (Petromyzon marinus). Tato forma vstoupil do Velkých Jezer Severní Ameriky, a protože jeho parazitní návyky, měl katastrofální zabíjení vliv na jezerní pstruh a další komerčně cenných ryb, než kontrolní opatření byly navrženy. Ostatní lampreys, jako je Brook lamprey (Lampetra planeri), také tráví celý svůj život ve sladké vodě. Jsou neparazitické, nicméně, a nekrmí se poté, co se stali dospělými; místo toho se rozmnožují a umírají.
Mihule již dlouho používá do jisté míry jako jídlo. Nemají však žádnou velkou ekonomickou hodnotu.