Greek Mythology >> Heroes >> Hyacinthus (Hyakinthos)

HYAKINTHOS (Hyacinthus) byl pohledný mladý Sparťan princ miloval bohové Apollon a Zephyros. Západní Vítr však začal žárlit na svého soka v lásce a jednoho dne, když pár hráli diskem, foukal diskem z kurzu přimět to, aby stávka Hyakinthos do hlavy ho zabil. Truchlící Apollon pak přeměnil umírající mládež na květ larkspur (hyakinthos v řečtině), který napsal kvílením smutku “ AI, AI.“

THESSALIAN HYACINTHUS

Thessalians měl svou vlastní verzi Hyakinthos, který se také jmenoval Hymenaios „Hymny.“Stejně jako u jeho ženského protějšku, Apollonovy lásky Daphne, byl Severní Hyakinthos spojován s údolím Tempe-sídlem Apollonova kultu v regionu. Jeho otec byl jmenován buď králem Magnesem z Magnesie, nebo králem Pierosem z Pieria, který vládl dvěma regionům sousedícím s údolím. Zdálo se, že i Sparťané uznávají tuto tradici, když popisují svého Hyakinthose jako syna Lapitské princezny Diomede z Thesálie.

chronologie mýtu

v chronologii mýtu Hyakinthos byla velmi raná postava. Jeho dědeček Lakedaimon (Lacedaemon) byl úplně prvním králem Lakedaimonie-sparťanského království-který pravděpodobně vládl krátce po velké potopě. Jeho pra-synovec Oibalos (Oebalus) byl současník Aiolides, kteří založili království v celé Peloponessos-a to Perieres, Salmoneus, Sisyphos a Endymion.
podle Parthenia byla Apollonova slavná láska Daphne dcerou Amyklase, a tedy sestrou Hyakinthos.

RODINA HYACINTHUS

RODIČE

MAGNES (Hesiod Skvělé Eoiae Frag 16)
PIEROS & KLEIO (Apollodorus 1.16)
DIOMEDE (Hesiod Katalogy Frag 102)
AMYKLAS & DIOMEDE (Apollodorus 3.116)
AMYKLAS (Pausanias 3.1.3, Ovidius Proměny 10.162)
OIBALOS (Lucian Dialogy Bohů 16, Elder Philostratus 1.14, Hyginus Fabulae 271, Ovidius Proměny 10.162 & 13.395)

POTOMSTVO

ANTHEIS, AIGLEIS, LYTAIA, ORTHAIA (Apollodorus 3.15.8)
ANTHEIS (Hyginus Fabulae 238)
HYAKINTHIDES (Harpocration s.v Hyacinthides)

ENCYKLOPEDIE

HYACINTHUS (Huakinthos). 1. Nejmladší syn sparťanského krále Amyclase a Diomede (Apollod. iii.10. § 3; Paus. iii.1. § 3, 19. § 4), ale podle jiných syn Pierus a Clio, nebo Oebalus nebo Eurotas (Lucian, Dial. Deore. 14; Hygin. Vzdušný. 271.) Byl mladík neobyčejné krásy a milovaný Thamyrisem a Apollem, kteří ho neúmyslně zabili během hry o disk. (Apollod. i.3. § 3.) Některé tradice, které se vztahují byl milovaný také Boreas nebo Zephyrus, který ze žárlivosti Apollo, jel diskem boha proti hlavě z mládí, a tak ho zabil. (Lucian, l. C; Serv. ad Virg. Eklog. iii. 63; Philostr. Obraz. i.24; Ov. Mety. x.184.) Z krve hyacintu vyskočil stejnojmenný květ (hyacint), na jehož listech se objevil výkřik běda AI, AI nebo písmeno U, které je počátečním Huakinthosem. Podle jiných tradic hyacint (na jehož listech se však tyto postavy neobjevují) vyskočil z krve Ajaxu. (Schol. ad Theocrit. x.28; comp. Ov. Mety. xiii. 395, &c., který kombinuje obě legendy; Plin. H. N. xxi.28.)Hyacinthus byl uctíván v Amyclae jako hrdina a na jeho počest byl oslavován velký festival Hyacinthia.
2. A Lacedaemonian, který je řekl, aby šli do Athén, a v souladu s oracle, způsobil jeho dcery obětovat na hrob, na Kyklopy Geraestus, pro účely dozvěděl o poskytování město před hladomorem a morem, pod kterým to bylo utrpení během války s Minos. Jeho dcery, které byly obětovány buď Atheně nebo Persefoně, byly v podkrovních legendách známy jménem Hyacinthides, které odvozovaly od svého otce. (Apollod. iii.15. § 8; Hygin. Vzdušný. 238; Harpokrat. s. V.) Některé tradice se jim dcery Erechtheus, a týkají se, že oni dostali jejich jméno z vesnice Hyacinthus, kde byli obětováni v době, kdy Atény byl napaden Eleusinians a Thracians, nebo Thebans. (Přidávání. s. v. Parthenoi; Demosth. Epilaf. s. 1397; Lycurg. c. Leokrat. 24; Cic. p. Sext. 48; Hygin. Vzdušný. 46.) Jména a čísla Hyacintidů se v různých spisovatelích liší. Účet Apollodora je zmatený: zmiňuje čtyři, a představuje je jako ženatý, ačkoli oni byli obětováni jako Panny, odkud oni jsou někdy nazýváni jednoduše hai parthenoi. Ty tradice, v nichž jsou popsány jako dcery Erechtheus zmást je s Agraulos, Original, a Pandrosos (Školu. ad Apollon. Rhode. i. 211), nebo s Hyádami. (Pře. ad Aen. i.748.)

zdroj: slovník řecké a Římské biografie a mytologie.

CLASSICAL LITERATURE QUOTES

APOLLO & THE THESSALIAN HYACINTHUS

Hesiod, The Great Eoiae Fragment 16 (from Antoninus Liberalis, Metamorphoses 23) (trans. Evelyn-White) (Greek epic C8th or 7th B.C.) :
„Hesiod tells the story in the Great Eoiai . . . Magnes . . . žil v oblasti Thesálie (Thesálie), v zemi, kterou muži nazývali po něm Magnesií. Měl syna pozoruhodné krásy, Hymenaios (Hymenaeus). A když Apollon viděl chlapce, byl chycen s láskou k němu, a nechtěl opustit dům Magnes. Pak Hermes made návrhy na Apollon je stádo krav, které se pásly na stejném místě jako dobytek Admetos (Adméta) .“

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 1. 16 (trans. Aldrich) (řecký mytograf C2nd n. l.) :
“ Aphrodite, furious with Kleio (Clio). . . způsobila, že se zamilovala do Magnesova syna Piera (Pierus). V důsledku jejich spojení mu porodila syna Hyakinthos (Hyacinthus). Thamyris, syn Philammon a Nymphe Argiope, první muž milovat jiného muže, zamilovala Hyakinthos. Později Apollon, který ho také miloval, ho omylem zabil diskem.“

APOLLO & SPARTAN HYACINTHUS

Hesiod, Katalogy Žen Fragment 102 (od Oxyrhynchus Papyry 1359 fr. 3) (trans. Evelyn-White) (řecký epos C8.nebo 7. př. n. l.) :
„. . ((lacuna)) bohatý-tressed Diomede; a porodila Hyakinthos (Hyacinthus), bezúhonný a silný . . ((lacuna)), kterého v době Phoibos (Phoebus) sám nevědomky zabil nemilosrdným diskem.“

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 3. 116 (trans. Aldrich) (řecký mytograf C2nd n. l.):
„Amyklas (Amyclas) a Lapithesova Dcera Diomede měla Kynortes (Cynortes) a Hyakinthos (Hyacinthus). Říkají, jak tento Hyakinthos miloval Apollon, který ho náhodou zabil, když hodil disk.“

Bion, básně 11 (trans. Edmonds) (řecký bukolický C2nd do 1. B. C.) :
„Když spatřil tvé utrpení Phoibos (Phoebus), byl hloupý. Hledal každý lék, uchýlil se k mazanému umění, pomazal veškerou ránu, pomazal ji ambrosií a nektarem; ale všechny prostředky jsou bezmocné k uzdravení ran osudu.“

Pausanias, popis Řecka 3. 1. 3 (trans. Jones) (řecký cestopis C2nd n. l.) :
“ Amyklas (Amyklas), syn Lakedaimona (Lacedaemon), si přál zanechat za sebou nějaký památník a postavil město v Lakonii. Hyakinthos (Hyacinthus), nejmladší a nejkrásnější ze svých synů, zemřel před svým otcem a jeho hrobka je v Amyklai pod obrazem Apollona. Po smrti Amyklas říše přišla do Aigalos (Aegalus), nejstarší z jeho synů, aopak, když aigalos zemřel, do Kynortas (Cynortas). Kynortas měl syna Oibalose (Oebalus).“

Pausanias, popis Řecka 3. 19. 3 – 5 :
“ Nikias (Nicias) , syn Nikomedes, namaloval ho v samém vrcholu mladické krásy, naráží na lásku Apollon pro Hyakinthos, jehož legenda vypráví . . . Jako pro Zephyros (Západní Vítr), jak Apollon neúmyslně zabil Hyakinthos, a příběh o květiny, musíme se spokojit s legendami, i když možná nejsou pravdivé historie.“

Lucian, dialogy bohů 16 (trans. Fowler) (Řecká satira C2nd a. d.):
„Hermes : proč tak smutný, Apollon?
Apollon: Běda, Hermesi,- má lásko!
Hermes: Ach; to je špatné. Co, pořád se trápíš kvůli té aféře s Daphne?
Apollon: ne. Truchlím pro svého milovaného; Lakonian, syn Oibalos (Oebalus).
Hermes: Hyakinthos (Hyacinthus)? není mrtvý?
Apollon: mrtvý.
Hermes: kdo ho zabil? Kdo by mohl mít srdce? Ten milý chlapec!
Apollon: byla to práce mé vlastní ruky.
Hermes: musel jste být šílený!
Apollon: nezlobil; byla to nehoda.
Hermes: Ach? a jak se to stalo?
Apollon: učil se házet quoit a já jsem házel s ním. Právě jsem poslal svůj quoit do vzduchu jako obvykle, když žárlivý Zephyros (zatraceně ať je to nad všemi větry! on dlouho byl v lásce s Hyakinthos, když Hyakinthos by mít co říci k němu)–Zephyros přišel bouřlivý dolů z Taygetos, a uháněl quoit na hlavu dítěte; krev tekla z rány v tocích, a v jednu chvíli bylo po všem. Moje první myšlenka byla pomsta; podal jsem šíp v Zephyros, a sledoval jeho útěk na horu. Jako pro dítě, pohřbil jsem ho na Amyklai (Amyclae), na osudné místo, a z jeho krve způsobil jsem květiny na jaře, nejsladší, nejkrásnější z květů, nápis s písmeny žalu.– Je můj smutek nerozumný?
Hermes: to je, Apollon. Věděl jsi, že jsi dal srdce své na smrtelníka; pak ne truchlit nad jeho smrtelností.“

Lucian, Dialogy Bohů 6 :
„Proč jsou Brankhos (Branchus) a Hyakinthos (Hyacinthus) tak rád Apollon.“

Lucian, Dialogy Bohů, 17 :
„Apollon : No, mé lásky nikdy prosperovat; Daphne a Hyakinthos (Hyacinthus), byly mé velké vášně; ona mě tak nenáviděl, že se obrátil na strom byl přitažlivější než já; a Ho jsem zabil s quoit. Nezbylo mi z nich nic než věnce z jejich listů a květů.“

Lucian, dialogy mrtvých 8:
“
Menippos: kde jsou všechny krásy, Hermes? Ukaž mi to, jsem nováček.
Hermes: mám práci, Menippos. Ale podívej se támhle na pravé straně, a uvidíte, Hyakinthos (Hyacinthus), Narkissos (Narcissus), Nireus, Akhilleus (Achilles), Tyro, Helene, Leda, – všechny krásy staré.“

Clement z Alexandrie, Uznání 10. 26 (trans. Smith) (řecké Křesťanské rétoriky C2nd A. D.) :
„básníci také zdobí lži chyby elegance slov, a podle sladkosti řeči přesvědčit, že smrtelníci byly nesmrtelné; Ano více, říkají, že lidé jsou změněni na hvězdy, a stromy, a zvířata, a květiny, a ptáci, a fontány, a řeky. A, ale, že by to mohlo se zdají být ztráta slov, dokonce bych mohl vyjmenovat skoro všechny hvězdy, stromy a fontány, a řek, které oni tvrdí, že byly vyrobeny z mužů; nicméně, jako příklad, zmíním alespoň jeden z každé třídy. To se říká . . . Hyacinthus, milovaný Apolla, byl přeměněn na květinu . . . A tvrdí, že téměř všechny hvězdy, stromy, fontány a řeky, květiny, zvířata a ptáci byli najednou lidské bytosti.“

Klement Alexandrijský, nabádání Řekům 2 (trans. Butterworth):
“ vaši bohové se nezdržovali chlapců. Jeden miloval Hylas, další Hyakinthos (Hyacinthus), další Khrysippos (Chrysippus), další Ganymedes.“

Philostratus starší, představuje 1. 24 (trans. Fairbanks) (řecký řečník C3rd A. D.) :
“ Přečtěte si hyacint, tam je psaní na to, které říká, že vyskočil ze země, na počest krásné mládí; a stěžuje si mu na začátku jara, nepochybně proto, že se narodil z něj, když zemřel. Nechť žádná louka vás zdržuje květinou, protože zde také roste, neliší se od květiny, která pramení ze země. Obraz nám říká, že vlasy mládí jsou „hyacintové“ a že jeho krev, která přebírá život na zemi, dala květině vlastní karmínovou barvu. Teče ze samotné hlavy, kde ji disk zasáhl. Hrozné bylo selhání zasáhnout značku a neuvěřitelný je příběh vyprávěný o Apollonovi; ale protože tu nejsme od toho, abychom mýty kritizovali a nejsme připraveni je odmítnout, ale jsme pouze diváky obrazů, prozkoumejme obraz a v první řadě stojan pro házení diskem.
zvednutou radlicí je stát bylo nastaveno od sebe, tak malé, postačí pouze pro jednu osobu, aby stát na, a pak pouze tehdy, když podporuje zadní části a na pravé noze vrhače, což způsobuje přední části ohnout dopředu a levou nohu, aby být uvolněn z tělesné hmotnosti; pro tato noha musí být narovnal a pokročilé spolu s pravou paží. Jako za postoj člověka, který drží diskem, musí otočit hlavu doprava a ohnout se přes tak daleko, že se na dívat se dolů na jeho straně, a on musí házet diskem tím, že kreslí sám a uvedení celé jeho pravé straně do hodu. Takové, není pochyb o tom, byl způsob, jakým Apollon hodil diskem, nemohl obsazení jiným způsobem; a teď, když disk se zasekl mládí, on tam leží na discus sám … Lakonian mládež, rovné nohy, ne unpractised v provozu, svaly paže již vyvinuté, jemné linky kostí uvedeno pod maso; ale Apollon s odvrácenou tváří je stále na stojanu vrhače a dívá se dolů na zem. Řeknete, že je tam fixován, takové zděšení na něj padlo. Hulvát je Zephyros (Západní Vítr), který byl naštvaný, Apollon a způsobil diskem na stávku mládeže, a scéna se zdá to k smíchu, vítr a on se posmívá bohu, z jeho vzhled-out. Můžete ho vidět, myslím, s jeho okřídlenými chrámy a jeho jemnou formou; a nosí korunu všech druhů květin, a brzy splétá hyacint mezi nimi.“

Philostratus mladší, představuje 14 (trans. Fairbanks) (řecký rétor C3rd n. l.):
“ Hyakinthos (Hyacinthus). Prosme mládí, můj chlapče, kdo je a jaký je důvod pro Apollon přítomnost s ním, protože on se nebude bát, aby nás, alespoň se na něj podívejte. Říká, že je Hyakinthos, syn Oibalos (Oebalus); a teď, když jsme se to naučili, musíme také znát důvod Boží přítomnosti. Syn Leto pro lásku k mládí slibuje, že mu dá vše, co má, aby se s ním mohl spojit; za to, že ho naučí používat luk, a hudba, a porozumění umění proroctví, a ne být unskilful s nalákat, a předsedat soutěž palaestra, a daruje se mu, že, jízda v kočáru taženém labutěmi, měl by navštívit všechny země drahý Apollon. Zde je bůh, maloval jako obvykle s neostříhán zámky; on zvedne zářivé čelo nad očima, které svítí jako paprsky světla, a se sladkým úsměvem, že podporuje Hyakinthos, natáhl pravou ruku se stejným účelem. Mladík drží oči pevně na zemi a jsou velmi ohleduplní, protože se raduje z toho, co slyší, a se skromností temperuje důvěru, která teprve přijde. On tam stojí, pokrývající s fialovým pláštěm na levé straně jeho těla, které je také nasáván zpět, a že podporuje jeho pravá ruka na kopí, hip vymrštění vpřed a pravé straně vystaven pohledu, a to holé rameno nám umožňuje popsat, co je viditelné. Má štíhlý Kotník pod rovnou dolní končetinou a nad ní tento pružný kolenní kloub; pak přijde stehna ne přehnaně vyvinuté a hip-spoje, které podporují zbytku těla; jeho strana kola se plně vrhl na hrudi, jeho paže se zvětší v jemné křivky, jeho krk je mírně vzpřímený, zatímco vlasy není zanedbaný ani tuhý od špíny, ale padá přes čelo a splývá s první down jeho vousy. Disk u jeho nohou ((mezera)). . o sobě, a Eros (Láska), který je zářivý a ve stejné době skleslý, a Zephyros, který jen ukazuje jeho divoké oko od jeho místě se podívat-to vše malíř naznačuje smrti mládí, a jako Apollon je jeho obsazení, Zephyros, dýchání athwart jeho průběh, způsobí diskem na stávku Hyakinthos.“

Pseudo-Hyginus, Fabulae 271 (trans. Grant) (Římský mytograf C2nd a. d.):
“ mladíci, kteří byli nejhezčí. Adonis, syn Cinyras a Smyrna, koho Venuše milovala. Endymion, syn Aetoluse, kterého Luna milovala. Ganymede, syn Erichthonia, kterého Jove miloval. Hyacinthus, syn Oebalus, kterého Apollo miloval. Narcissus, syn řeky Cephisus, který se miloval . . .“

Ovid, metamorfózy 10. 162 ff (trans. Brookes More) (Římský epos C1st B. C. až C1st a. d.):
“ také, Amyclides, by byl nastaven na obloze! kdyby Phoebus dostal čas, který pro vás kruté osudy popřely. Ale svým způsobem jste také nesmrtelní. I když jsi zemřel. Vždy, když teplé jaro vyhání zimu, a Beran (Beran) uspěje na ryby (vodnaté ryby), vstanete a rozkvete na zeleném trávníku. A láska, kterou k tobě můj otec měl, byla hlubší než k ostatním. Delphi centrum světa, neměl předsedajícího strážce, zatímco Bůh navštěvoval Eurotas a zemi Sparty, nikdy opevněné zdmi. Jeho citera a jeho luk již vyplnit jeho dychtivé mysli a teď, bez myšlení důstojnosti, nesl sítě a držel psy na vodítku, a neváhal jít s Hyacinthus na hrubé, příkré horské hřebeny; a tím, že všechny z těchto sdružení, jeho láska byla zvýšena. Nyní byl Titan asi uprostřed, mezi příchodem a vyhnanou nocí, a stál ve stejné vzdálenosti od těchto dvou extrémů. Pak, když byli mladí a Phoebus dobře zbaveni a leskli se bohatým olivovým olejem, zkusili přátelskou soutěž s diskem. První Phoebus, dobře-připravený, poslal to awhirl vzduchem, a rozštěp mraky nad s širokými hmotnost, z které nakonec padl na zem, některé důkazy síly a dovednosti. Bez ohledu na nebezpečí Taenarides spěchal pro dychtivou slávu hry, rozhodl se získat disk. Ale ohnul se od země tvrdé, a udeřil se proti tváři tvé, ó Hyacinte! Smrtelně bledá Boží tvář byla bledá jako chlapcova. Opatrně zvedl smutnou Schoulenou formu.
laskavý Bůh se vás snaží zahřát zpět k životu a dále se snaží zúčastnit vaší rány a zůstat vaší rozloučenou duší s léčivými bylinami. Jeho dovednost není žádná výhoda, protože rána je za vším uměním léčby. Jako kdyby někdo, když v zahradě, utrhne fialky, mák, nebo lilie visel ze zlaté stonky, pak svěšené musí viset jejich uschlé hlavy, a dívat se dolů k zemi, pod nimi; tak, umírajícího chlapce obličeje droops, a jeho ohnuté krku, zátěž sám, padá zpět na jeho rameno : „Padli jste ve svém nejlepším postavení podvedeni svého mládí, Oebalides !“Zasténal Apollo. „Vidím ve vaší smutné ráně svou vlastní vinu a vy jste mou příčinou zármutku a výčitky. Moje vlastní ruka ti dala smrt bez újmy – můžu být obviněn jen z tvého zničení.– Co jsem udělal špatně? Lze to nazvat chybou hrát s vámi? Měla by být láska nazývána chybou? A oh, že bych se teď mohl vzdát svého života pro tebe! Nebo zemřete s vámi! Ale protože nám naše osudy brání, budeš vždy se mnou a budeš přebývat na mých pečovatelských rtech. Lyra udeřila mou rukou a moje pravé písně vás vždy oslaví. Nová květina povstanete, se značkami na vašich okvětních lístcích, blízká imitace mých neustálých sténání: a přijde další, který bude spojen s touto novou květinou, statečný hrdina bude znám stejnými značkami na jejích okvětních lístcích.‘
A zatímco Phoebus Apollo, zpíval tato slova s jeho pravdomluvnosti rty, pohleďte na krev Hyacinthus, která se vylévá na zem vedle něj a tam potřísněné trávy, byl změněn z krve; a na jeho místě květ, krásnější než Tyrian barvivo, vyskočil. Skoro to vypadalo jako lilie, nebylo to tak, že jedna byla fialová a druhá bílá. Ale Phoebus s tím nebyl spokojen. Byl to on, kdo pracoval na zázraku svých smutných slov napsaných na květinových listech. Tato písmena AI, AI, jsou na nich napsána. A Sparta jistě je hrdý na to ctít Hyacintus jako svého syna; a jeho milovaná sláva přetrvává; a každý rok slaví jeho slavnostní festival.“

Ovid, metamorfózy 13. 395:
“ ze zeleného trávníku, který nesl fialový květ, který nejprve vyskočil ze zraněného Oebalia . Na jeho okvětních lístcích jsou napsána písmena pro chlapce a muže stejně stejná, tam pro nářek bědy, tady pro jméno.“

Ovid, Fasti 5. 222 ff (trans. Frazer) (Římské poezie C1st B. C. na C1st A. D.) :
“ byl jsem první, aby se květinu z Therapnaean krev , a na jeho okvětní lístky nářek zůstává zapsán. I ty, Narcissus, máš jméno v zahradách, nešťastný jsi v tom, že jsi neměl dvojníka sebe sama. Co je třeba říci o Crocus, a Attis, a syn Cinyras, z jehož rány mým uměním doth krása pramení?“

Claudian, znásilnění Proserpinu 2. 130 ff (trans. Platnauer) (Římské poezie C4th A. D.) :
“ Tobě také, Hyacinthus, se shromažďují, tvá květina napsaný běda, a Narcis taky-kdysi krásné kluky, teď pýcha kvetoucí na jaře. Ty, Hyacinthus, byl narodil v Amyclae, Narcis byl Helicon je dítě, ty potulný diskem zabil; ho láska jeho stream-odráží tvář okouzlila; pro tebe pláče Delos‘ bůh s lítostí-vážený obočí; pro něj Cephisus s jeho rozbité rákosí.“

Colluthus, znásilnění Heleny 240 ff (trans. Mair) (Řecká poezie C5. až 6. n. l.) :
„svatyně Hyakinthos (Hyacinthus) , kterého jednou, když on hrál jako kluk s Apollon lidé Amyklai označeny a divili se, zda on taky nebyl koncipován a nese Leto Zeus. Ale Apollon nevěděl, že udržuje mládí pro závistivé Zephyros (západní vítr). A země, dělá potěšení k plačícímu králi, přinesl květ utěšit Apollon, dokonce i ten květ, který nese jméno nádherné mládí.“

Nonnus, Dionysiaca 2. 80 ff (trans. Rouse) (řecký epos C5th a. d.):
“ čerstvě kvetoucí zahrada byla zpustošena, růžové louky uschly; Zephyros (západní vítr) byl poražen suchými listy vířících cypřišů. Phoibos (Phoebus) zpíval žalozpěv v žalostné tóny pro jeho zničený iris (hyakinthos), twining smutná píseň, a naříkal, daleko víc hořce než pro jeho shluky Amyklaian (Amyclaean) květiny, kdy laurel po jeho boku byl zasažen.“

Nonnus, Dionysiaca 3. 153 ff :
„Na učené listy Apollon je truchlivý iris byla vyšívané mnoho rostlin-pěstuje slovo; a když Zephyros (Západní Vítr), dýchal přes květinové zahrady, Apollon proměnil rychlý pohled na svého mladého miláčka, jeho touha nikdy spokojený, kdyby viděl, rostlina poražen vánek, vzpomněl si, quoit, a třásli se pro obávají, že vítr, tak žárlivý, jakmile se o chlapce, možná ho nenávidí, dokonce i v listu: pokud je pravda, že Apollon jednou plakal s těmi, oči, které nikdy plakal, vidět, že chlapec se svíjel v prachu, a ten vzorec na květ vysledovat jeho vlastní ‚běda!’na duhovce, a tak přišel na slzy Phoibos (Phoebus).“

Nonnus, Dionysiaca 10. 253 ff :
„deathbringing dech Zephyros může vyhodit znovu, jak to udělal jednou, když hořký výbuch zabil mladého muže, zatímco ukázalo se řítí quoit proti Hyakinthos.“

Nonnus, Dionysiaca 11. 362 ff :
„mladý Lakonian potřásl Zephyros (Západní Vítr), ale zemřel, a milostné Vítr našel mladý Kyparissos (Cyparissus) útěcha pro Amyklaian Hyakinthos.“

Nonnus, Dionysiaca 29. 95 ff :
„Apollon naříkal Hyakinthos (Hyacinthus), zasažen quoit, která mu přinesla rychlou smrt, a vytýkal výbuch Zephyros (Západní Vítr), žárlivý gale.“

obětování hyacintových dcer

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 3. 15. 8 (trans. Frazer) (řecké mythographer C2nd A. D.) :
“ Když válka prodléval na a nemohl vzít v Aténách, modlil se k Diovi, že by mohl být pomstěna na Athéňané. A město je navštívil s hladomor a mor, Athéňané na první, v poslušnosti k starověké oracle, poražených dcery Hyakinthos (Hyacinthus), wit, Antheis, Aigleis (Aegleis), Lytaia (Lytaea), a Orthaia (Orthaea), na hrobě Geraistos (Geraestus), Kyklops (Kyklop); nyní Hyakinthos, otec dívek, přišel z Lakedaimon (Lacedaemon) a bydlil v Aténách. Ale když to bylo bez úspěchu, oni se otázal věštce, jak by mohli být dodány; a bůh jim odpověděl, že oni by měli dát Minos spokojenost, co on by mohl rozhodnout.“

Pseudo-Hyginus, Fabulae 238 (trans. Grant) (Římský mytograf C2nd a. d.):
“ ti, kteří zabili své dcery . . . Hyacinthus, Sparťan, zabil Antheis svou dceru podle věštce jménem Athéňanů.“

Harpocration, s. V. Huakinthides, říká, že dcery Hyakinthos Lakedaimonian byly známé jako Hyakinthides (Hyacinthides).

HYACINTHIA FESTIVAL of AMYCLAE

Herodotus, historie 9. 6 . 1 – 7. 1 (trans. Godley) (řecký historik C5th B. C.) :
“ Oni také poslal vyslance k Lakedaimon (Lacedaemon), kteří měli kárat Lakedaimonians pro povolení barbar napadnout Attika (Attica) a nepomáhá Athéňané se s ním setkat v Boiotia (Boeotia) . . . a varuj je, že Athéňané by vymyslili nějaké prostředky spásy pro sebe, kdyby jim Lakedaimonians neposlal pomoc. Na Lakedaimonians byly v této době slaví Hyakinthia (Hyacinthia) (festival Hyakinthos), a jejich hlavní starostí bylo dát bohu, co mu náleží.“

Pausanias, popis Řecka 3. 1. 3 (trans. Jones) (řecký cestopis C2nd n. l.) :
“ Amyklas (Amyklas), syn Lakedaimona (Lacedaemon), si přál zanechat za sebou nějaký památník a postavil město v Lakonii. Hyakinthos (Hyacinthus), nejmladší a nejkrásnější z jeho synů, zemřel dříve, než jeho otec, a jeho hrob je v Amyklai (Amyclae) pod obraz Apollon.“

Pausanias, popis Řecka 3. 19. 3 – 5 :
“ Na podstavci sochy je vyráběn do tvaru oltáře, a oni říkají, že Hyakinthos (Hyacinthus), je pohřben v ní, a na Hyakinthia (Hyacinthia), před oběť Apollon, věnují nabídky Hyakinthos, jak se hrdina do tohoto oltáře, přes bronzové dveře, které je na levé straně oltáře. Na oltáři jsou reliéfní . . . Demeter, Kore (jádro, služebná), Pluton (Pluton) , vedle nich Moirai (osudy) a Horai (roční období), as nimi Afrodita, Athena a Artemis. Nesou do nebe Hyakinthos a Polyboia (Polyboea), sestra, říkají, Hyakinthos, který zemřel služebnou. Nyní je tato socha Hyakinthos představuje ho jako vousatý, ale Nikias (Nicias) , syn Nikomedes, namaloval ho v samém vrcholu mladické krásy, naráží na lásku Apollon pro Hyakinthos, jehož legenda vypráví . . . Jako pro Zephyros (Západní Vítr), jak Apollon neúmyslně zabil Hyakinthos, a příběh o květiny, musíme se spokojit s legendami, i když možná nejsou pravdivé historie.“

Pausanias, popis Řecka 3. 10. 1 :
“ Agesilaus zase pochodoval s armádou proti Korinthos (Korint) , a jako festival Hyakinthia (Hyacinthia) byl po ruce, dal Amyklaians (Amyclaeans) nechat vrátit domů a provést tradiční obřady na počest Apollon a Hyakinthos (Hyacinthus).“

Pausanias, popis Řecka 4. 19. 4:
“ nyní Lakedaimonians (Lacedaemonians), jak festival Hyakinthos se blížil, uzavřel příměří čtyřicet dní s muži Eira . Oni sami se vrátili domů, aby drželi hostinu.“

Ovid, metamorfózy 10. 218 (trans. Brookes More) (Římský epos C1. př. n. l. na C1st NL) :
“ a Sparta je jistě hrdá na to, že ctí Hyacinta jako svého syna; a jeho milovaná sláva přetrvává; a každý rok slaví jeho slavnostní festival.“

Colluthus, znásilnění Heleny 240 ff (trans. Mair) (Řecká poezie C5. až 6. n. l.) :
“ svatyně Hyakinthos .“

STAROVĚKÉ ŘECKÉ UMĚNÍ

ZDROJE

ŘEČTINA

• Hesiod, Katalogy Žen Fragmenty – řecké Epické C8th – 7 B. C.
• Hesiod, Velký Eoiae Fragmenty – řecké Epické C8th – 7 B. C.
• Apollodorus, Knihovna – řecké Mythography C2nd a. D.
• Bion, Básně – řecké Burcolic C2nd – 1. B. C.
• Pausaniás, Popis Řecko – řecké Cestopis C2nd a. D.
• Lucian, Dialogy Bohů – řecké Satira C2nd a. D.
• Lucian, Dialogy Mrtvých – řecké Satira C2nd a. D.
• Philostratus the Elder, Představuje – řecké Rétoriky C3rd a. D.
• Philostratus Mladší, Představí – řecké Rétoriky C3rd a. D.
• Clement, Nabádání k Řekové – Křesťanský Učenec C2nd a. D.
• Clement, Uznání – Křesťanský Učenec C2nd a. D.
• Nonnus, Dionysiaca – řecké Epické C5th a. D.
• Colluthus, Znásilnění Helen – řecké Epické C5th – 6. a. D.

ROMAN

• Hyginus, Fabulae – latinské Mythography C2nd a. D.
• Ovidius, Proměny – latinské Epic C1st B. C. – C1st a. D.
• Claudian, Znásilnění Proserpine – latinské Poezie C4th a. D.