řecké Mytologii >> řeckých Bohů >> Nebe Bohů >> Horae (Horai)

DVANÁCT HORAI (Horae) byly bohyně hodiny dne (a možná i dvanáct měsíců v roce). Vedli cestu boha slunce Helia, když cestoval po obloze a rozdělil den na části.

staří Řekové neměli hodiny pevné délky jako my dnes. Místo toho rozdělili hodiny denního světla na dvanáct částí identifikovaných polohou slunce na obloze. Délka hodiny se tedy pohybovala mezi delšími letními a kratšími zimními dny.

dvanáct Horai nebyly vždy jasně odlišitelné od Horai ročních období, kteří byli také popsat jako dohled nad cestu slunce.

RODINNÉ HODIN

RODIČE

HELIOS (Quintus Smyrnaeus 2.490)
KHRONOS (Nonnus Dionysiaca 12.15)

POTOMSTVO

AUGE, ANATOLE, MOUSIKA, GYMNASTIKA, NYMPHE, MESEMBRIA, SPONDE, ELETE, AKTÉ, HESPERIS, DYSIS (Hyginus Fabulae 183)
ANATOLIE, MESEMBRIA, DYSIS, ARKTOS (Nonnus Dionysiaca 41.263)

KLASICKÉ LITERATURY CITACE

Quintus Smyrnaeus, Pád Tróje 1. 48 ff (trans. Způsob) (řecké epické C4th A. D.) :
„Jako když sestupuje Eos (Úsvit) od Olympos‘ hřeben pevně přesvědčen, Eos, srdce-jásající v její zářivý oři uprostřed světlé vlasy Horai (Horae, Hodiny), a o ‚ er všechny je, jak bezchybné-fair libovolně těchto může být, její nádheře krásu svítí pre-přední.“

Quintus Smyrnaeus, pád Tróje 2. 490 ff:
“ Erigeneia (dítě mlhy) ve svém voze po obloze Jela. Divili se, Dcery Slunce (Helioio Thugatres), který stál v její blízkosti, kolem podivuhodné nádhery-kroužek vysledovat na závod-průběh neúnavné slunce Zeus, limit celá Příroda je život a smrt, čas kola, které přivede do věčného obvod kolejových let.“

Quintus Smyrnaeus, pád Tróje 2. 549 ff:
“ Eos (paní Jitra) naříká své drahé dítě z nebes sestoupil. Dvanáct panen svítí-tressed se jí zúčastnil, dozorci z vysoké cesty na slunci, někdy krouží, dozorce noci a svítání, a každý svět-vyhláška zarámovaný Dia, kolem jehož sídlo je věčné dveře od východu na západ tančí, od západu na východ, točící se kola sklizeň-ládina let, zatímco se valí nekonečné kolo v zimě je zima, a květinové jaře, a krásné léto-příliv, a těžkých clusterů podzim. Tito sestoupili s nebe, protože Memnon kvílel divoce a vysoko; a truchlil s těmito Plejádami. Ozvěna kolem dalekých táhnoucích se hor, a aisepos‘ (Aesepus‘) potok. Stálý uprose horlivý, a ve svém středu, padl na svého syna a sevřel, kvílel Eos.“

Quintus Smyrnaeus, pád Tróje 2. 658 ff :
„Eos (Úsvit) božské nyní k nebi stoupala s all-podpora Horai (Horae, Hodiny), který ji přivedl do Diova práh, velice nerad, ale podmanil si jejich jemné podání, jako mast bitterest smutek zlomených srdcí.“

Pseudo-Hyginus, Fabulae 183 (trans. Grant) (Římský mytolog C2nd n. l.) :
„názvy hóry, dcery Jove , syn Saturn , a Themis, dcera Titanidis (Titaness), jsou tyto : Auxo, Eunomia (Pořadí), Pherusa, Carpo (Ovoce), Kostky (Spravedlnost), Euporia, Irene (Mír), Orthosie, Thallo (Bud). Další spisovatelé dát deset těmito názvy: Auge (Když světlo na první pohled zdá), Anatole (Úsvit), Musica (Hudební-hodina), Gymnastica (Gymnastické-hodina), Nymphe (Vana-hodina), Mesembria (Poledne), Sponde (Úlitby nalil po obědě), Elete, Akté, Hesperis (Večer), a Dysis (Nastavení).“

Valerius Flaccus, Argonautica 4. 90 ff (trans. Mozley) (Římský epos C1st n. l.) :
„uzdy cinkají v Titanských jeskyních ; spěchal zlatovlasý Horae (hodiny) Sol (slunce) nasadí svůj diadém nesčetných paprsků.“

Statius, Thebaid 3. 406 ff (trans. Mozley) (Římské epické C1st A. D.) :
„Daleko na svažitém okraji západního moře potápí Sol (Slunce) měl unyoked jeho planoucí oři, a laved jejich světlé hřívy v springs Oceanus . . . a rychle kráčející Horae (hodiny), kteří ho svlékli z otěží jeho a tkaná sláva jeho zlaté korunky, a znovu prožít kapající ňadra svého koně z horkého postroje; někteří přeměňují zasloužilé oře na měkkou pastvinu a opírají vůz dozadu, tyč ve vzduchu.“

Nonnus, Dionysiaca 12. 15 ff (trans. Rouse) (řecké epické C5th A. D.) :
„čtyři byli uvítáni dvanácti krouží Horai (Horae, Hodiny), dcery Khronos (Chronos, Čas), ztrojnásobení kolo ohnivý trůn neúnavného Vozataj v kruhu, sloužící Helios, že účastnit se na jeho zářící auto, kněžky lichtgang každý ve svém pořadí : pro ohyb servilní krku starověké ředitele vesmíru.“

Nonnus, Dionysiaca 38. 130 ff :
„lightfoot Horai (Horae, Hodiny), uznávaný Klymene (Clymene) svatební s Helios (Slunce) Phaesphoros, Nymphai Neides (Naiad Nymfy) tančil kolem; ve vodnaté, svatební altánek plodné maiden byl ženatý v hořící unie, a získal horké ženich do její chladné náruče.“

Nonnus, Dionysiaca 38. 287 ff :
“ ‚Pokud začnete kurz, projít v blízkosti straně Jader. (Cerne), a vzít Phosphoros (Ranní Hvězda) jako průvodce vést cestu pro vaše auto, a nebudete na scestí; dvanáct krouží Horai (Horae, Hodiny), pak vám přímou cestu.“
. . .Horai (Hodin) přinesl ohnivé koně Helios z jejich východní žlab; Eosphoros (Úsvit-Star) odvážně přišel do třmenu, a upevněny koní krky ve světlé yokestraps za jejich službu.“

Nonnus, Dionysiaca 41. 263 ff :
„síně Allmother Harmonia , kde to Nymphe bydlil v domě, self-postavený ve tvaru velkého vesmíru, s jeho čtyři čtvrtiny nastoupil v jednom. Čtyři portály byly o té pevnosti, která stála proti němu čtyři Aetai (větry). Služebnice chránily toto obydlí ze všech stran, kulatý obraz vesmíru : dveře byly přiděleny–Anatolie (Rostoucí) byla služka, kteří se zúčastnili East Wind (Eur) brána; na Západní Vítr (Zephyros) je Dysis (Nastavení) sestru Selene (Měsíc); Mesembrias (Poledne) konala bold ohnivé Jih (Notos); Arktos, Medvěd byl služebník, který otevřel bránu na Sever (Boreas), husté mraky a sypané s krupobitím.“

JMÉNA HODIN