z popisu obyčejného incidentu pokračuje jednoduchým způsobem vyjádřit hlubokou myšlenku. Je to, jako většina Frostových básní, jednoduchá forma a styl, ale složitá a hluboká myšlenka. Frost to napsal prázdným veršem, který se rytmicky pohybuje a je velmi vhodný pro přenos jeho hlubokého myšlení.

Břízy Analýzy

Když vidím břízy ohnout doleva a doprava

(…)

Jako ledové bouře. Často jste musel vidět

básník sám být swinger bříz, a jako takový on byl schopen sledovat jejich chování včetně ohýbání. Teď, když vidí, břízy ohýbání doleva a doprava, mimo řady erectly stojící stromy, má tendenci si představit, že byly ohnuté nějaký chlapec houpající se na nich. Ale pak si myslí, že břízy nemohou být tak natrvalo ohnuty houpáním chlapců, jako mohou být ledovými bouřemi. Celou báseň si můžete přečíst zde.

Naloženo s led slunné zimní ráno

(…)

Jako míchejte, praskliny a crazes jejich skloviny.

básník, který je reproduktor v této básni říká, že pro čtenáře nebo posluchače, že ten možná viděl břízy naloženo s ledem na slunečné zimní ráno poté, co přestalo pršet. Když vítr fouká, vydávají zvuk jako železo, kliknutím na sebe, a stávají se mnohobarevnými kvůli prasklinám v jejich sklovině způsobeným jejich pohybem ve větru.

brzy je sluneční teplo nutí vrhnout křišťálové skořápky

(…)

člověk by si myslel, že vnitřní kupole nebe padla.

teplo ze slunce dělá fragmenty sněhu, které vypadají jako krystal skořápky‘, padají z břízy jako takové velké hromady rozbitého skla, které si člověk myslí, že vnitřní dome nebe bylo rozbité na kusy a spadl dolů ve tvaru střepy rozbité sklo.

jsou přetaženy do uschlé kapradiny zátěží,

(…)

před nimi přes hlavu uschnout na slunci.

břízy jsou prohnuté dolů do suchého kapradí roste na zemi, protože zatížení sněhem na ně, ale oni nejsou rozbité. Jsou však tak dlouho ukloněni, že se nemohou narovnat. Jejich kmeny leží klenuté nebo ohnuté v lese i o několik let později a udržují své listy vlečené na Zemi, jako dívky, které sedí na rukou a kolenou, roztahují vlasy přes hlavu, aby uschly na slunci.

ale chtěl jsem říct, když se pravda zlomila v

(…)

léto nebo zima, a mohl hrát sám.

Zatímco básník popisoval fenomén ice-storm ohýbání břízy, on si myslel, že on by raději, aby si myslí, že nějaký kluk, který se staral o své krávy, a kteří žili příliš daleko od města, aby se učit a hrát, městské hry, jako je base-ball, našel hru-kyvné břízy – který by mohl hrát sám.

jeden po druhém si podmanil otcovy stromy

(…)

aby dobyl.

chlapec hrál jedinou hru, kterou našel, tj. Vylezl všechny břízy vlastnil jeho otec a sklonil se jim houpe nahoru a dolů, dokud se všichni stali končetiny a nikdo z nich nemohl stát vzpřímeně. Veškerá jejich tuhost byla pryč a ani jeden strom nebyl chlapcem neporažen a unbent.

naučil všechno,

(…)

Tak jsem jednou sám swinger bříz.

chlapec se naučil, aby se snést dolů z bodu, vysoko ve vzduchu, k zemi rychle a tak působit strom spadnout na zem. Použil vyšplhat jeho horní větve v chystá způsobem nebo pečlivě vyrovnávání se se stejnou bolestí a péči, kterou uděluje při plnění kelímku až po okraj, nebo dokonce nad okraj. Pak se vrhl dopředu s nohama napnutými dopředu, a jemně prošel vzduchem, aby se dotkl země.

a tak sním o návratu.

(…)

a pak se k němu vraťte a začněte znovu.

básník sám byl swinger bříz v jeho dětství, a teď sní o tom stát bříza swinger znovu. Když je trápí starosti země, a když je unavený z „úvahám“, kdy se život stává unbearingly bolestivé pro něj, když nějakou větvičku špetky oka a jeho pavučiny hoří a lechtat jeho tvář, líbí se mu najít únik z této zemi na nějakou dobu, a aby se vrátil k ní znovu a začít svůj život nanovo.

Možná ne osud vědomě špatně,

(…)

Jeden mohl udělat horší, než být swinger bříz.

básník přeje, aby nikdo, včetně jeho osud by nepochopili jeho touha uniknout z této země, nebo že se chce dostat pryč nikdy se nevrátí. Podle jeho názoru je země tím pravým místem pro lásku a v tomto ohledu neví o lepším místě. Chtěl by jít k nebi tím, že se houpe na bříze, a svrhne ho a znovu ho postaví na zemi. Bylo by, on věří, dobré pro něj oba jít z, a vrátit se, země jako člověk při houpání. Pokud člověk nemá rád být swinger bříz a žít ve dvou světech skutečnosti a fantazie, může být horší člověk než swinger bříz.

kritické ocenění

báseň vyjadřuje vznešené a vznešené poselství v řádku „země je tím pravým místem pro lásku“. Život báseň, nikdy nepřestal až do konce a nese hlas prostřednictvím řady nahoru a dolů houpačky re-uzákonění pohyb myšlení.

báseň „břízy“ zapne epizodu: co to znamená, v několika režimech, být malý chlapec swinger břízy. Ale než je báseň dokončena, stala se meditací o nejlepším způsobu, jak opustit zemi do nebe. Opuštění země však není jedinou touhou básníka. Chce se k němu po nějaké době vrátit kvůli své lásce k němu. Chce uniknout z problémů země, jen aby se k ní vrátil, aby si užíval krásy a potěšení, které poskytuje, jako Keats.

zdá se, že mráz věří a vyjadřuje názor, že poezie země není nikdy mrtvá. Báseň tedy obsahuje hluboké myšlení a ušlechtilé poselství ve své jednoduché podobě. Básník navíc využívá řadu objektů a akcí jako symbolů k vyjádření svého pohledu na svět.